ALEXA

Vincenzo nečekal, až za ním půjdu. Prostě šel, dělal dlouhé, cílevědomé kroky a očekával, že s ním udržím krok.

Tullio šel hned vedle něj a já se strnule vlekla vzadu. Moje mysl se pořád snažila vstřebat všechno, co se právě odehrálo.

Těsně předtím, než jsme zašli za roh, se Vincenzo ohlédl na Biancu. „Běž nahoru spát, hned jak hospodyně odvede Nadine a Cleo do jejich pokoje.“

Bianca přikývl