ALEXA

Postavila jsem se za kancelářský stůl, posadila se a vrhla kyselý pohled na Ciphera, který seděl naproti.

„Co chceš, Ciphere?“ Nemělo smysl brát si servítky. Nechtěla jsem ho nablízku, ne když byl Vincenzo po tom, co to minule zjistil, vzteky bez sebe.

Cipherovy tmavě hnědé oči byly jako bezedná propast. V obličeji neměl žádné emoce, šedivějící vlasy měl sčesané pryč od čelisti a jizva přes