VINCENZO

Při zatáčení jsem vytočil Alexu a oči přitom nespouštěl ze zadních světel před sebou.

Zvedla to po druhém zazvonění. „Ahoj. Je všechno v pořádku?“

„Jo. Jen se hlásím. Kde jsi?“

„Pořád doma. Zastavila se Giovanna, tak si povídáme. Nic dramatického.“

Vydechl jsem a sám pro sebe kývl. Její hlas mě uzemňoval. Umožňoval mi zachovat klid. Byla v bezpečí a doma.

„Dobře. Sleduju Tullia.“

„A kam j