VINCENZO

To slovo mi vězelo v hlavě jako žíravina a proleptávalo se každou vrstvou sebekontroly, kterou jsem si za ta léta vybudoval.

Na tomto světě bylo jen velmi málo věcí, které mě dokázaly vyvést z míry, a představa, že někdo narušil jediné místo, jež jsem stvořil jako nedotknutelné, patřila mezi ně.

Díval jsem se přímo před sebe, zatímco se vůz řítil ulicemi, ale mé vědomí zůstávalo upřené na