VICTOR DRAVEN

Strčil jsem do dveří ložnice, aby se otevřely dokořán. Můj čurák byl po tom tvrdém vyvrcholení, které jsem si právě dopřál, ještě pořád přecitlivělý. Chodba zela prázdnotou. Ztlumená světla vrhala na perský běhoun dlouhé stíny. Ve vzduchu se ale vznášela slabá, naprosto nepopiratelná vůně vzrušení. Střelil jsem pohledem k mezeře ve dveřích. Nechal jsem ty těžké dubové dveře pootevřen