VICTOR DRAVEN

Srdce mi poskočilo, když jsem viděl, jak se ke mně Val rozběhla jen s telefonem v pravé ruce. Zastavila se přede mnou s širokým úsměvem na tváři.

„Ahoj, tatínku.“ Stála přímo přede mnou a obličej jí zářil nadšením.

„Někdo má dneska večer očividně výjimečně dobrou náladu,“ podotkl jsem a natáhl ruku k jejím vlasům, které měla stažené do nedbalého drdolu.

„Asi jo,“ našpulila roztomile