Když se Cecelia toho odpoledne vrátila do rezidence Adlerů, Nadine zářila blažeností nad výsledkem tiskové konference.

Jakmile Cecelii spatřila, dychtivě k ní přistoupila. „Ale ale, slečno Adlerová. Konečně jsi zpátky! Taková úžasná zpráva, a ty jsi mi o ní předem nic neřekla. Kdybych to věděla, nemusela bych se celou dobu tolik strachovat, nemyslíš?“

Cecelia při pohledu na Nadinin radostný výraz