Když Nadine viděla, jak přesně si Cecelia perly Aurora pamatuje, plácla se do čela. „Ach, ta moje paměť je hrozná! Vůbec si nevzpomínám, kam jsem je dala. Ale máš pravdu, někde je určitě mám. Musela jsem na to zapomenout. Neboj se, Cece, do pár dnů ti je pošlu.“

„Všechny ostatní šperky jsou tady, kromě těch perel.“ Cecelia se chladně usmála. „Paní Barlowová, neprodala jste je snad?“

Nadine ztuhly