Vivian Audrey jemně utěšovala.

Audrey měla odjakživa ve zvyku mluvit dřív, než myslela. „Jsi až moc hodná, Vivian. Podívej se, jak se k tobě Cecelia zachovala, a ty na ni pořád bereš ohledy! Máš příliš měkké srdce. Přesně proto tě lidi jako ona jen využívají,“ reptala Audrey a z jejího hlasu čišela čirá frustrace.

Vivian se jen usmála, aniž by odpověděla.

Brát na ni ohledy? Ani nápad. Jen chtěla,