Voktor sledoval Elowenin výraz, když vešla do jídelny a její oči spočinuly na jejím otci. Strnula a pak se v jejích nádherných očích zaleskl strach. Vzápětí se změnil v čirý vztek.

Celá se roztřásla, ale to proto, že v ní vřel vztek. Voktor si však velmi dobře pamatoval, jak se pod ním chvěla úplně jinak.

„Elowen…“ Varkas vstal a oslovil dceru důvěrným tónem, jako by se mu po ní opravdu celou dobu