Elowen zírala na Voktora s výrazem, jako by chtěla každou chvíli utéct. Bála se, že ho to rozzlobí, ale když zvedl hlavu, rty se mu leskly a on si ty mokré rty s potěšením olízl.

„Chutnáš božsky,“ řekl Voktor s úšklebkem, po kterém Elowen zrudla. Pak se znovu naklonil, políbil její klín, a když vstal, políbil ji na rty, aby taky mohla okusit sama sebe.

Až tehdy si Elowen vzpomněla, že Voktor to sa