„Uhoď mě, zlob se na mě, cokoliv, co uspokojí tvůj vztek. Hlavně mě netrestej svým mlčením.“ Voktor vzal její tvář do dlaní, zadíval se jí do očí a neviděl nic než naprostou apatii. „Vrať se mi.“

Voktorem v ten samý okamžik cloumala spousta pocitů, protože cítil, jak je pouto mezi nimi napnuté k prasknutí. Byl to ten nejnepříjemnější pocit, jaký kdy zažil.

Dusilo ho to, jako by mu někdo omotal pro