Elowen spala, když s ní náhle kdosi zatřásl, aby ji probudil.

Mátožně otevřela oči a spatřila Lucianise, jak se sklání nad jejím lůžkem. Byl to on, kdo ji vzbudil.

„Musíme jít, má panovnice,“ řekl naléhavě. „Jste potřeba ve válečné síni.“

Elowen svraštila obočí, vyhlédla z okna a viděla, že venku je stále tma; její rozespalá mysl nedokázala tak rychle pochopit, co se děje.

„Nepřátelé pochodují k p