Byla jen zdvořilá. V té situaci před chvílí by si bývala poradila i sama.

„A jak by sis představoval, že ti poděkuju? Řekni si, a pokud to bude v mých silách, udělám to.“

Když Gideon spatřil její zdráhavý výraz, v duchu si nejspíš vyčinil.

Nechtěl zacházet příliš daleko. Na okamžik se zamyslel a řekl: „Tak mě pozvi na jídlo!“

Rowena si s úlevou vydechla. Alespoň nepožadoval nic neslýchaného.

„Dobr