„To je jen maličkost od tvého bratra,“ usmála se Martha.

Roweně se do očí vehnaly slzy dojetí.

Nolan byl k ní tak neuvěřitelně laskavý.

„Tak já si ho tedy vezmu. Děkuji ti, Nolane,“ řekla tiše. Oči se jí rozzářily a ve tváři se jí usadil úsměv plný ryzího štěstí.

Když všichni tři dojedli dort, Rowena se odebrala do svého pokoje, aby si odpočinula.

Byl to dlouhý a vyčerpávající den.

V tutéž chvíli