Přestože na Gideonovy zprávy neodpovídala, neuplynul den, aby se neozval. Ať pršelo, nebo svítilo slunce, vždycky jí něco poslal.

Dnes to však byl vtip.

Když si ho Rowena přečetla, koutek úst se jí mimoděk zvedl v náznaku úsměvu.

Gideon uměl být tak dětinský.

„Vedeš si skvěle. Věřím ti,“ řekla Rowena klidně. „Odpoledne se chystám za Damonem. Pokud máš volno, pojď se mnou.“

Baroness na ni vytřeštil