Pot mu stékal po čele dolů po tvářích a vsakoval se mu do límce.

Ruce se mu začaly třást. Sotva dokázal udržet volant.

Trať před ním se začala rozmazávat. Zrak mu zeslábl a zastřel se. Svět jako by se točil.

Ten pocit znal až příliš dobře. Jeho nemoc se znovu ozývala.

Projela jím vlna strachu. Skutečně se nechá svým strachem znovu porazit?

Bude vždycky končit jako ztroskotanec?

Právě ve chvíli, kd