O několik minut později byl Arthur příliš vyčerpaný, než aby v bití pokračoval.

Evelyn se před ním konečně sesunula na kolena, chytila ho za paži a začala žadonit: „Miláčku, prosím tě, přestaň. Vím, že máš strašný vztek.

Ale nevlastní dcera je přece pořád dcera. Není snad Clara dítětem, které jsi nadevše miloval?

Copak ji opravdu zavrhneš jen proto, že vás nepojí společná krev?!“

Clara se kousla d