Z pohledu Sienny

„Zdáš se ustaraná, lásko. Pořád myslíš na Nadiu?“ zeptal se Caleb. Byly to už tři hodiny, co jsme se vrátili ze smečkové nemocnice domů. Nemohla jsem přestat myslet na to, co se Nadie stalo. Doktor udělal pár testů a přesně jak jsme předpokládali, byl jí podán oměj.

„Prostě nechápu, jak se jí dostal do těla, aniž by o tom věděla. Chovala se, jako by se nic nestalo. Jako by nebyla