Zastavili jsme v úzké uličce, budovy po obou stranách byly oprýskané a zahalené ve stínech. Ryder vypnul motor a náhlé ticho působilo tíživě. Sesedl a pomohl mi z motorky, přičemž ruku nechal ležet na mých bedrech. Rozhlédla jsem se, oči si přivykaly na šero, a všimla jsem si nenápadných kovových dveří vklíněných do cihlové zdi.

„Kde to jsme?“ zeptala jsem se sotva znatelným hlasem.

Ryder neodpově