Ryder hned neodpověděl, zatnul čelist a zíral na zeď. Cítila jsem tu změnu v něm — to, jak jeho tělo ztuhlo, jak to teplo z předchozích okamžiků vyprchalo jako kouř. Přejela jsem mu prsty po paži, ve snaze stáhnout ho zpátky k sobě, ale on se mi už vzdaloval.

„To je dobrý, andílku. Jen musím něco vyřešit,“ pronesl nakonec tichým a úsečným hlasem. Vstal z postele a natáhl se pro džíny. Tetování na