Slunce ještě ani nevyšlo, když domem pronikl Hunterův křik – ostrý, neodbytný, a nemilosrdně mě vytrhl z křehkých tenat spánku.

Zasténala jsem a přehodila si paži přes obličej, ale ten zvuk neustával. Naopak, ještě zesílil a doplnil ho nezaměnitelný dusot malých nožek dopadajících na podlahu. Vedle mě Ryder něco zamumlal do polštáře a paži kolem mého pasu sevřel pevněji, jako by mě mohl přikovat k