Vzduch v kuchyni ztěžkl napětím, byl ostrý a nabitý elektřinou, jako když se Leonidova slova vznášela nad stolem jako bouřkový mrak připravený k úderu.

„Zvězdočko,“ promluvil Leonid tiše a s rozvahou a stočil ke mně zrak. „Pokud by ti to nevadilo, rád bych si promluvil s Ryderem. O samotě. Jsou jisté podrobnosti, kterých bych tě raději ušetřil.“

Ztuhla jsem s hrnkem kávy na půl cesty k ústům a srd