„Ronan?“ zamumlala zamyšleně Maeve.

Maeve se na něj plačtivě podívala a pomalu přicházela k sobě. „Ronane?“

Ronan prudce přikývl. „To jsem já.“

Maeve najednou propukla v pláč a skočila mu do náruče. „Ronane! Chtějí mě uhodit. Už nechci, aby mě někdo bil. Neudělala jsem nic špatného. Prosím, přimluv se za mě, ať se nade mnou slitují!“

Ronan ji pevně objal a konejšivě ji hladil po zádech. „Nikdo tě