Maeve se nevěřícně rozšířily oči. V mysli se jí vybavil zoufalý pláč její matky těsně před smrtí.

Její matka tehdy naříkala: „Řekla mi, že jsem k ničemu!

Proč?

Proč mě nemá ráda?“

V Maeve zničehonic vzkypěl hněv. „Nemluv o mojí mamince takhle! Byla by moc smutná!“

Myra se jízlivě usmála: „To těžko, když už z ní zbyl jen popel.“

Maeve popadl ještě větší vztek. Zaťala zoubky. „Jsi zlá! Já maminku po