***POV DIANA***

„Diano,“ uslyším někoho zavolat, otočím se k dotyčné osobě, cítím, jak mi tvář rudne rozpaky z přistižení a děsím se toho, co bude následovat.

„Můžu to vysvětlit,“ začínám a zvedám ruce na znamení kapitulace.

„Vysvětlit co?“ ptá se a kříží ruce na hrudi. „Že jsi rozbila moji oblíbenou vázu?“

„Mami,“ zafuním. „Omlouvám se.“

Máma na mě zírá s překříženýma rukama a je zuřivá. Zřídkakd