Pohled Madeline

„Ugh... tohle je absolutní odpad. Přesně proto radši jím někde venku.“

Gia od sebe odstrčila talíř s rýží a obličej se jí zkřivil čirým odporem.

Zasmála jsem se a pomalu usrkla brčkem svou limonádu.

„Tohle říkáš každý den od chvíle, co tě znám, Gio. Člověk by si myslel, že už ses poučila.“

„Pořád doufám v zázrak,“ zasténala a svezla se zpátky na tvrdou plastovou židli. „Ale vesmír