Pohled Madeline

„Venku je teď krásně,“ podotkla máma při pohledu z okna jídelny na měkké, zlatavé odpolední světlo, které usedalo nad čtvrtí.

„Proč se nejdete projít? Madeline a Audrey můžou všem ukázat okolí, nadechnete se čerstvého vzduchu, než zapadne slunce.“

Nebylo třeba nikoho dlouho přemlouvat. Během několika minut se naše velká skupina vyhrnula na tichou, stromy lemovanou předměstskou ulic