Ronanův pohled

Opřel jsem se ramenem o zárubeň, oči upřené na postel na druhé straně temného pokoje.

Matka tam ležela naprosto nehybně a její bledá tvář kontrastovala s bílými povlaky na polštáře.

Otec se nad ní nakláněl a opatrně jí vytahoval těžkou peřinu až k bradě, aby ji chránil před večerním chladem.

Dlouhou chvíli tam zůstal a jen hleděl na její bezvládné tělo s výrazem, při kterém se mi se