Nolanův úhel pohledu

Vchodové dveře za mnou ještě ani nezaklaply a z pracovny se už zase ozýval křik.

Stál jsem v předsíni domu svých rodičů, s klíči, které mi těžkly v dlani, a zíral jsem na naleštěnou dřevěnou podlahu.

Jel jsem na víkend až domů, abych oslavil matčiny dvaapadesáté narozeniny, a doufal jsem – možná naivně – v pár dní s normálními rodinnými večeřemi a v odpočinek od kampusu.

Místo