Pohled Madeline

Venku do nás narazil chladný noční vzduch, když jsme nasedali do Ronanova džípu. Město bylo tiché a ulice zalévala jantarová záře pouličních lamp.

Ronan si připojil telefon k palubní desce a ticho zaplnila jemná akustická hudba.

Několik minut po výjezdu si začal potichu zpívat.

Snažila jsem se, aby to nebylo nápadné, opřela jsem si telefon o nohu a zapnula kameru. Něco mi říkalo, ž