Pohled Madeline

Při zmínce Nolanova jména mi oči instinktivně přelétly po stole, až se zastavily na Gie.

Celé ráno byla nezvykle tichá. Zatímco my ostatní jsme se smáli, házeli po sobě pečivem a bavili se o nadcházejícím programu dovolené, Gia se jídla na svém talíři sotva dotkla.

Seděla s mírně svěšenými rameny a zírala na svá vajíčka, jako by byla duchem úplně jinde.

Kolem očí se jí usadil lehk