Pohled Celine

„Hele, Vincei, nech ji bejt, brácho,“ ozval se od stolu jeden z jeho kamarádů, vstal a chytil Vince za rameno. „Dáma řekla, ať ji necháš. Nech ji jít.“

Vince na mně ještě na jednu nesnesitelně dlouhou vteřinu nechal oči, než si odfrkl a nechal se kamarádem odtáhnout o krok zpátky.

„Jak myslíš. Tvoje škoda.“

Nečekala jsem na jediné další slovo. Obešla jsem tu dvojici otravných pitomců