Caleb si skousl spodní ret, v obličejíku se mu zračilo zklamání, ale donutil se říct: „Není to takhle vlastně správně? Byl jsem na ni předtím hrozně ošklivý. Už tak to od mámy bylo moc hodné, že souhlasila, že se se mnou uvidí.“

V Declanových očích se mihl náznak úlevy. Láskyplně chlapci prohrábl vlasy a uchechtl se: „Jsem rád, že tomu rozumíš. To znamená, že máme pořád šanci.“

Nezáleželo na tom,