Když Elena vyšla z nemocnice, zjistila, že se už dávno setmělo.

„Už je tak pozdě,“ pomyslela si. „A přesto Declan přispěchal, jakmile mohl. Opravdu mu na těch dětech tolik záleží?“

Eleniny prsty, svírající sáček s léky, pod silným stiskem zbělely.

Zavanul noční vítr a ona měla pocit, jako by jí v srdci zela vyrvaná díra, prázdná a bolavá v tom mrazivém chladu.

„Deset let po Declanově boku, a očivi