Brianně unikl ostrý, posměšný smích, který nedokázala zadržet. Měla dávno vědět, co jsou její rodiče zač, a přesto se u nich ještě opovažovala v koutku duše doufat v kapku citu.

„Ty se ještě směješ?!“ Její jízlivý smích v Martinovi jen rozdmýchal další vztek. Prudce se otočil a napřáhl ruku, připravený ji znovu udeřit.

Brianna však náhle vymrštila paži, píchla prstem do vlastního spánku a zaječela