ANDERS.

„Schůzka začíná za třicet minut, pane,“ připomněl mi Rob a já okamžitě pocítil potřebu ho nahradit. Už během letu mi jeho hlas připadal poněkud otravný a teď se mi hnusila už jen jeho samotná přítomnost.

„A představenstvo...“

„Běžte, Robe,“ řekl jsem, zatímco jsem stále zíral na svůj telefon a přemýšlel, jestli budu vypadat zoufale, když jí zavolám potřetí.

„Pane?“ zeptal se.

„Vypadněte do