Přecházel jsem po její kanceláři a čekal, až ty dveře otevře.

Zůstat ve své vlastní kanceláři a čekat, až projde dveřmi, mi vydrželo zhruba čtyřicet vteřin, než jsem usoudil, že to nedokážu. Takže jsem přešel do její kanceláře a čekal tam.

Ruka se mi svírala v pěst, to napětí v prstech bylo tak ostré, že jsem ho cítil až v zápěstí. Donutil jsem ji zůstat v klidu.

Dveře se najednou rozletěly a ona