GENEVIEVE.

Už počtvrté za posledních dvacet minut jsem si překřížila nohy, zírala na obrazovku notebooku a neviděla na ní absolutně nic.

Přes prosklenou stěnu jsem sledovala Anderse, jak sedí v čele svého konferenčního stolu se skupinou D'Amato — třemi muži v drahých oblecích, kteří byli v jeho kanceláři už dobrou hodinu. Na tváři měl ten svůj typický výraz vyhrazený pro schůzky, které by zvládl v