GENEVIEVE.

Byl to rušný den. Ale nic mě nepřipravilo na to, co si Anders naplánoval.

A pro své vlastní dobro jsem upřímně doufala, že si jen dělá legraci.

„Nerozumím tomu, Andersi.“ Otočila jsem se k němu čelem. „Co tím myslíš, že je můj?“

„Vedení rozhodlo, že bude nejlepší, když bude mít asistentka generálního ředitele svůj vlastní prostor.“ Řekl to a pokrčil rameny, obě ruce v kapsách, jako by z