ANDERS.

Popadl jsem první věc, co mi ve skříni padla pod ruku, a rychle si ji oblékl – tepláky a tričko. Naštvanými kroky jsem přešel pokoj, odemkl dveře a rozrazil je ještě dřív, než stihla na ten zvonek zazvonit potřetí.

Jakmile mě uviděla, tvář se jí rozzářila.

Nakročila, aby vešla dovnitř.

Stál jsem ve dveřích dřív, než tu myšlenku vůbec stihla dokončit. Přivřel jsem za sebou dveře přesně nato