GENEVIEVE.

Kolem čtvrté odpoledne jsem četla ten samý e-mail už počtvrté a pořád jsem si nedokázala vzpomenout, o čem vlastně je.

Prsty se mi vznášely nad klávesnicí, ale mysl mi neustále unikala od obrazovky a plížila se zpět k Andersově zprávě ze včerejšího večera.

Nenáviděla jsem, že se na ni pořád těším. Po tom všem, co se dnes stalo, mi ta pitomá zpráva pořád bránila sbalit si kabelku a odejí