ANDERS.

Zůstal jsem stát s klíči v sevřené pěsti a s myslí už o tři ulice dál, protože ta otázka nedávala smysl v žádném jazyce, kterým jsem mluvil.

„To není fotka nikoho, koho bys mohl znát.“ Pomalu jsem vykročil zpátky k němu. „Polož to, Kaelene.“

„Odpovězte na otázku,“ naléhal a sevřel fotografii pevněji.

„Jmenuje se Camilla.“ Vyslovit to jméno nahlas v této kanceláři, dvakrát za jediný den, po