Slečna Boyleová vyšla z Prestonovy kanceláře jako omráčená. Vzápětí do někoho vrazila.

„Omlouvám se, strašně se omlouvám.“ Hlava se jí rázem vyjasnila.

Byla plná výčitek. Muži jí opravdu jen zpomalovali reakce!

„Nic se nestalo.“ Muž před ní působil nesmírně elegantně a měl jasný, příjemný hlas.

Prvotřídní, naprosto dokonalý! Odkdy se v Oakhavenu vyskytoval takový klenot? Jak to, že o něm jakožto d