„Jsi si jistá?“ zašeptal jí na rty, hlas hluboký a plný posvátné úcty, jeho tmavé oči zkoumaly ty její.

„Ano, chci, abys mě ošukal, stejně jako tehdy v noci, kdy mě pak bolely nohy,“ řekla bez obalu a sama nemohla uvěřit, jak moc je nestydatá.

Přesto jí to bylo jedno. Potřebovala ty dlouhé a mocné přírazy, které si pamatovala jen v útržcích.

Gisellina obhroublá slova zlomila i ten nepatrný zbytek