Dominica probudilo ostré sluneční světlo pronikající závěsy, které ho vytrhlo ze spánku beze snů.

Zavrčel, promnul si oči a podíval se na hodiny na nočním stolku.

Bylo po desáté ráno. Chvíli tam jen ležel a zíral do stropu.

Pak zhluboka, prudce vydechl a přejel si dlaní po tváři, jakmile mu to došlo – prospal celý včerejší den a teď zaspal až do toho dnešního.

Už si ani nepamatoval, kdy naposledy