Giselle ztěžka polkla. Celé tělo jí náhle připadalo příliš těžké, jak tam stála a zírala na muže, který jí právě řekl, že je její otec.

Nebyla si jistá, jak dlouho takhle stáli, ale nohy jí slábly a začínala na ni doléhat vyčerpanost.

Arthur si toho okamžitě všiml. „Potřebuješ si sednout?“

Obava v jeho hlase ji zaskočila. Nebyla přehnaná ani příliš vlezlá – byla prostě opravdová.

Na vteřinu zaváha