Victor přecházel obývacím pokojem sem a tam, pěsti zaťaté tak pevně, že se mu nehty zarývaly do dlaní, ale tomu nevěnoval žádnou pozornost.

Srdce mu bušilo – ne vztekem, ale něčím, co necítil už celé roky, přinejmenším ne v této souvislosti.

Strachem.

Jeho syn byl pohřešovaný.

Conrada dnes propustili. Touhle dobou už měl být doma, ale nebylo po něm ani stopy. Žádný telefonát. Žádná zpráva. Nic.

Po