Tiše jsem stála na balkoně, opřená o zábradlí. Oči jsem upírala do prázdna a v hlavě se mi honily myšlenky na můj další krok.

Posuvné dveře za mnou se tiše otevřely a o chvíli později mi Roman ovinul paže kolem pasu. Jeho teplo se mi jemně tisklo do zad. Na šíji jsem cítila jeho pravidelný dech, jemný a uklidňující.

„Na co myslíš?“ zeptal se a vtiskl mi něžný polibek na rameno.

Opřela jsem se o je