Hrudí mi propluje panika a přisaje se k mému srdci jako parazit. Nedokážu zabránit zakňučení a klesám na kolena, připravená žebrat o bratrův život. Protože ačkoli jedna má část je naštvaná, že by mě zabil, vím, že by ho to bolelo, i kdyby jen maličko.

Otec už ztratil mě, nemůžu mu dovolit ztratit i syna, zničilo by ho to, zvlášť po tom, co se stalo matce.

„Prosím, Razvane,“ zapřísahám ho tichoun